Prestižní světová přehlídka designu, architektury a vizuálního umění 23. Trienále Miláno jest zahájena!
Těší mě, že jsem mohl oficiálně jménem Ministerstva kultury České republiky spoluotevřít naší českou expozici, kterou z pověření MK má na starosti Uměleckoprůmyslové museum v Praze pod vedením Heleny Koenigsmarkové a s partnerstvím Centro Ceco Milano. Muzeum vybralo jako kurátora expozice Adama Štěcha ze studia OKOLO.
Česká expozice, která představuje fiktivní snové interiéry. Její název jest: Casa Immaginaria: Living in a Dream – Imaginární domov: žít ve snu…
Na zahájení jsme se v české expozici se sešli mimo jiné s Helenou Koenigsmarkovou, ředitelkou Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Hlavním kurátorem naší expozice Adamem Štěchem, a také s architektektem Diébédo Francis Kéré, hlavním kurátorem celého Triennale, zakladatelem architektonické kanceláře Kéré Architecture a držitelem Pritzkerovy ceny za architekturu 2022, nejprestižnějšího mezinárodního ocenění v této oblasti. Něco jako nobelovka v architektuře.
Na zahájení promluvil mj. ministr zahraničí Itálie Luigi Di Maio, pozdrav poslal i ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko. Ukrajina má také na přehlídce čestné místo s velmi působivou expozicí, reflektující válečnou agresi Ruska. Rusku naopak bylo pozvání zrušeno.
Krátce jsme expozici ukázali také všem národním delegacím, mj. např. srbské ministryni kultury a vicepremiérce Maje Gojkovič, delegacím z Rakouska, Francie, Polska atd…, účastní se také za velké a zasloužené pozornosti 6 afrických zemí – Ghana, Keňa, Rwanda, Lesoto, Burkina Faso a Kongo.
Česká expozice Studia OKOLO představuje novou generaci designérů a výtvarníků spekulujících o naší nejisté existenci prostřednictvím vizualizací neskutečných světu a imaginárních prostředí. Tyto snové obrázky idealizovaných prostředí zaplavili Instagram a další sociální sítě především v době pandemie mezi roky 2020 a 2021 a staly se svébytnou kreativní cestou pro mladé tvůrce v době pandemie a lockdownů. Myslím, že se velmi “trefili” do tématu letošní expozice, které pro jistotu a pro možnost vaší improvizace nepřekládám – UNKNOWN UNKNOWS. AN INTRODUCTION TO MYSTERIES.
Pro zvídavé o historii Triennále:
Milánská trienále designu a architektury patří k nejstarším mezinárodním přehlídkám svého druhu. Nejprve se tyto prezentace konaly v Monze (1923 – 1933), v roce 1933 byly přeneseny do Milána do nového Paláce umění (Palazzo dell’Arte). V roce 1932 bylo Trienále Miláno uznáno a zaregistrováno jako stálá instituce při Mezinárodní kanceláři výstav (Bureau International des Expositions). Od samého počátku byla tato výstava považována za místo, kde je možno načerpat inovativní podněty z oblasti umění a jako místo, kde se potkávají kreativita a moderní technologie.
Česká republika se účastnila již prvního ročníku v Monze v roce 1923 a následně excelovala na každém ročníku až do roku 1947. Ceny si odnesli například Ladislav Sutnar, Josef Sudek nebo František Tröster. Po odmlce, způsobené studenou válkou, navázalo Československo v roce 1957 sklářskou expozicí a účastnilo se až do roku 1968, kdy zaujalo expozicí pracovních nástrojů Petra Tučného. Normalizační poměry pak účast československých designérů, umělců a architektů na milánském trienále zcela zrušily. Nicméně akce se konala pravidelně až do roku 1996. V roce 2016 byla po dvacetileté přestávce opět obnovena.
