Blog Ondřeje Chrásta. 
Převážně o kultuře, politice a vzdělávání. 

Vzpomínka na pravoslavného biskupa Gorazd zavražděného nacisty – Kobyliská střelnice

autor: | Zář 4, 2022 | Hlavní stránka, Politika

4. září 1942 14:35 byl zavražděn český pravoslavný biskup Gorazd a jeho spolupracovníci.

Hrdinné oběti pravoslavného biskupa Gorazda a jeho spolupracovníků jsem dnes vzdal jménem Ministerstva kultury České republiky v zastoupení pana ministra kultury ČR Martina Baxy čest a poděkování – v místě skonu svatého biskupa a jeho nejbližších spolupracovníků – na Kobyliské střelnici.

Dávám příslušným orgánům svou osobu k dispozici a chci se podrobit každému trestu, třebas i trestu smrti pro záchranu církve, pro záchranu zatčených a pro to, aby byl učiněn konec obětem,” psal v červnu 1942 pro záchranu našeho národa a naší země biskup Gorazd (občanským jménem Matěj Pavlík). Fyzicky zbídačený muž na fotografii, avšak mající nezlomného ducha, je biskup – v době mučení Gestapem.

Svatořečený biskup české pravoslavné církve, který se svými nejbližšími spolupracovníky (kněžími Vladimírem Petřekem, Václavem Čiklem a starostou pravoslavné katedrály sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze Janem Sonnevendem, rovněž svatořečenými) ukryl naše vojáky po splnění jejich bojového úkolu: odstranění Reinhard Heydricha, jenž chystal genocidu našeho národa.

Biskup Gorazd, tento velký český (moravský) vlastenec, se bez váhání rozhodl obětovat svůj život pro záchranu životů ostatních. Pro dobro celé naší vlasti. Nacisté jej v reakci na to surově mučili a popravili. Dnes je tomu přesně 80 let.

I jeho spolupracovníky nacisté mučili a popravili. A následně v říjnu 1942 nacisté popravili v koncentračním táboře Mauthausen 264 lidí, kteří se – bez ohledu na to, zda vzdáleně či nepřímo – podíleli na legitimním odstraněním Reinharda Heydricha. Velká část z nich byli pravoslavní Čechoslováci.

Rád bych dnes v bohatém příběhu vladyky Gorazda zdůraznil dva životní příklady:
Prvním je, že není v životě člověka ctihodnějšího poslání než oddanost svobodě, vlastním lidem a vlastnímu národu. Druhým je, že ani sebeušlechtilejší kroky ve vztahu k představitelům totality nikdy nekončí dobře – totalita nakonec vždy zlikviduje Vás i ty, které se snažíte svou obětí zachránit. Totalita nezná šlechetnost, nezná čest, nenávidí pravdu a nezná slitování. I proto totalitě nemá smysl ustupovat. Toto si musíme neustále připomínat, zvláště dnes. A musíme si připomínat oběti totality, příklad kterých nás tomu učí, jednou z nich byl i svatý biskup Gorazd. Nejen připomínat, ale aktivně se zasazovat o posilování historické paměti formou podpory institucí, které to dělají. I to je jedním ze závazků naší vlády z jejího programového prohlášení.