Dnes jsme s Olga Richterová – poslankyně položili v Resslově ulici květiny…
Do roka a do dne tomu bude 80 let od smrti hrdinů československého protinacistického odboje – Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, Adolfa Opálky, Josefa Bublíka, Jaroslava Švarce, Jana Hrubého a Josefa Valčíka.
Jan Kubiš a Josef Gabčík byli výsadkáři z operace Anthropoid, kteří odstranili nacistického zločince Reinharda Heydricha.
Dnešní den je památkou těchto hrdinů. Ale nejen jejich. Operace Anthorpoid by se nikdy neuskutečnila bez podpory Velké Británie a bez pomoci našeho místního odboje, který pomáhal již ve fázi příprav – bylo zapojeno mnoho lidí, včetně např. členů Sokola, všichni riskovali životy své a svých příbuzných. Po útoku na Heydricha začalo gestapo zatýkat všechny, na koho padl jen stín podezření. Mnozí zahynuli.
Po dobytí krypty pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kde byli pravoslavnými ukrýváni výsadkáři, nacisté zakázali Pravoslavnou církev a začali zatýkat a popravovat pravoslavné – v čele se sv. mučedníkem biskupem Gorazdem. Ostatně o pravoslaví se lživě zmínil i Heydrich ve svém “slavném” projevu o plánech s naší zemí: „Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří chtěli odtrhnout tento prostor (pozn. od Němců) pod pláštíkem náboženských církevních myšlenek východních církví“.
Dnešní den je také dnem, kdy si připomínáme, kdo vlastně byl Reinhard Heydrich, kým jsme pro něj byli my a co by nás čekalo, kdyby býval zůstal naživu. Naše země pro Heydricha byla jen “prostorem”, a to německým prostorem – přechodně a neprávem obývaném Čechy. Heydrich Čechy ovšem dočasně potřeboval, a to v následující roli: „Potřebuji v tomto prostoru klid, aby dělník, aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí plně svou pracovní sílu…. K tomu patří i to, že se přirozeně musí dát českým dělníkům tolik žrádla, mám-li to tak zřetelně říci, aby mohli splnit svou práci.“
Podle Heydrichových střednědobých a dlouhodobých plánů jsme měli jako národ zcela vymizet, slovy Heydricha: „Pokusíme se tedy teď podle staré metody poněmčit českou verbež.”
Dnešní den je rovněž dnem, kdy si připomínáme, že osud výsadkářů zpečetil svou zradou Karel Čurda, jenž nadřadil své vlastní sobecké zájmy zájmům národa a vlasti. V každé době se najdou lidé, a není jich nutně málo, pro které ostatní lidé nic neznamenají. Leckdy jsou takoví lidé u moci.
Dnešní den nám ale také připomíná, že v každé situaci, i v té nejzoufalejší, má smysl bojovat. Slovy hrdinů, jejichž památce dnes vzdáváme čest: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“
