11. 5. 1945. Praha 6. Bubeneč. Vůně svobody a šeříku a vrcholící oslavy konce války v ulicích… NKVD však nečekala a pomstila se našim spoluobčanům a sousedům, odvlekla je do Gulagů.
O “profesorském” domě Rooseveltova 29 v pražském Bubenči, kde více jak desetiletí bydlíme, o místní pravoslavné kapli a o pietním aktu, který u něj tradičně 11. května pořádáme, jsem minulé roky napsal celkem hodně.
Děkuji ministru zahraniční Janu Lipavskému za každoroční zájem o tento pietní akt, který jsme před 5 lety společně obnovovali a navázali tak na činnost Spolku Oni byli první Vladimíra Bystrova, Anastázie Kopřivové a dalších v devadesátých letech. Děkuji Magistrátu hl. m. Prahy za každoroční péči o tento pietní akt a Viktorovi Mahrik za jeho včerejší reprezentaci a Praze 6, že se každoročně podílejí, včera díky Mariánu Hoškovi, místostarostovi a radnímu Petrovi Palackému za trefné slovo.
To, co tento symbolický akt každoročně symbolizuje, je šílené a má to nádech hluboké minulosti, která se přece nemůže opakovat. Ale opak je pravdou, je to velmi aktuální, živé, statisíce lidí jsou opět právě v těchto měsících a letech na Ukrajině nuceni opouštět své domovy, jsou unášeni, vražděni… Toto setkání je pravidelně věnováno uctění památky našich sousedů Prahy 6, kteří v roce 1945 padli do zajetí sovětské kontrarozvědky SMERŠ a byli odvlečeni do sovětských pracovních táborů. Jednalo se o emigranty z Ukrajiny, Běloruska, Ruska i dalších národů, kteří ve dvacátých letech prchli před stalinistickým terorem a zachránili si tak své životy. V nových vlastech často přijali občanství, budovali si úspěšné existence, rodiny… Byli to právě tito lidé, kteří díky „Ruské pomocné akci“, kterou vyhlásila československá vláda ve dvacátých letech, přispěli k obohacení naší vědy a kultury.
Do gulagů bylo po roce 1945 odvlečeno přibližně tisíc mužů ruské, ukrajinské, běloruské a dalších národností, kteří zde pro roce 1921 nalezli útočiště před bolševickým terorem. Před Stalinovou pomstou je však nezachránilo ani československé občanství, které řada z nich měla.
Toto setkání je příležitostí ke vzpomínce na tragické události, které postihly naše spoluobčany, obyvatele Prahy 6 a k připomenutí jednoho z čestných momentů dějin, kdy naše země poskytla pomoc lidem prchajícím před zlem. Zároveň je pak po válce nedokázala ochránit a ti byli persekvováni a deportování. A tyto deporace začali právě 11. 5. 1945 a právě v domě Rooseveltova 29. Čest památce obětem všech totalitních režimů…
