Blog Ondřeje Chrásta. 
Převážně o kultuře, politice a vzdělávání. 

Památník Terezín – Terezín Memoriál

autor: | Kvě 21, 2023 | Hlavní stránka, Kultura, Vzdělávání

Terezínská tryzna – Národní hřbitov v Terezíně

Mezi lety 1941 až 1945 do tamního ghetta nacisté zavlekli na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že přímo v Terezíně zemřelo 35 tisíc z nich. Většina dalších nepřežila, byla zavražděna v dalších jiných nacistických koncentračních táborech.

Podle přítomného prezidenta Petra Pavla se Pevnost v Terezíně se podle stala symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Podotkl, že odpovědnost za zločiny, které páchali předkové, je nutné přijmout a poučit se z nich.

Terezínská tryzna, vzpomínková akce k uctění obětí nacistické perzekuce u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války, 21. května 2023, Národní hřbitov v Terezíně, Litoměřicko. Hovoří vrchní zemský rabín Karol Sidon, vpravo prezident Petr Pavel.

Jedna z mých neveselých, ale o to důležitějších pravidelných povinností, je připomínat na pietních aktech, v zastoupení Ministerstva kultury České republiky, hrůzy válek a utrpení nevinných. V zastoupení ministra Martina Baxy jsem dnes položil květiny a uctil památku zavražděných.

Je to zvláštní pocit studu, smutku, naštvání, ale i odhodlání zabránit podobným věcem v budoucnu, když jdete kolem stovek hrobů, označených často pouze číslem, protože se nepodařilo oběti identifikovat….

Fašistické, komunistické či dnes oligarchické ideologie vždy, bez výjimek, vedly k dějinnému zlu v podobě totalitních režimů, které jsou odpovědné za násilí a nespravedlnost vůči nespočetnému množství lidí, které vraždí a utlačuje. Tyto myšlenky přinášejí jen násilí a bídu. Nezapomínejme na to. Tato část dějin ještě neskončila, podobných hrůz jsme svědky na Ukrajině.

Kromě prezidenta Petra Pavla, který dnes při tryzně v Terezíně apeloval na to, abychom nerezignovali na snahu porazit Rusko na Ukrajině, mě velmi dojal projev jednoho z posledních pamětníků, slovenského lékaře Jana Hanáka, který se do Terezína dostal jako 8-letý sirotek. „Tentokrát přicházím dobrovolně,“ řekl na úvod svého projevu, v němž popsal mimo jiné transport v dobytčím vagonu, při kterém umírali lidé. Vzpomněl na pobožnosti organizované obyvateli ghetta, kteří byli různých národností i vyznání. „Většina ani nebyla nábožensky založená, ale všichni se účastnili, dávalo nám to pocit jednoty,“ uvedl. Sám se teprve po návratu do Žiliny dozvěděl, že je židovského původu. Jeho rodina konvertovala ke katolické víře před válkou. Ve vztahu k současnosti zdůraznil, že všechny tragédie novověku začaly nenápadně. Nikdo podle něj dnes nemá právo na pasivitu, nutné je použít všechny prostředky na implementaci kritického myšlení do života. (zdroj ČTK).