Na Ukrajině jsem byl od začátku války několikrát.
Teď jsem tam strávil celý minulý týden.
A byl to asi můj nejintenzivnější týden posledních let. Literární festival, hřbitovy hrdinů, drony, protézy, silná podpora armády a taky silné protivládní protikorupční protesty plné odhodlání, schůzky, přátelství…
Tolik..
emocí,
přátelství,
setkání,
myšlenek,
naděje,
utrpení,
ztrát,
strachu,
pomoci,
víry,
lásky,
života,
smrti,
zklamání,
nenávisti,
únavy,
bolesti,
odhodlání,
vytrvalosti,
trpělivosti,
blízkosti,
jednoty,
vzpomínek,
touhy,
ticha…
Brutální ruská agrese Ukrajinu nepokořila, bojuje dále, stává se s ní jeden z nejsilnějších národů Evropy, v mnoha oblastech, od kultury, duševní zdraví, přes logistiku až po kyberbezpečnost se k nim jezdíme a budeme jezdit učit. Učit se jak žít, jak přežít, jak se vyrovnat se současným světem. Jak mít naději a odhodlání bojovat za sebe, za druhé… za lepší svět.
Napíšu tradičně v příštích týdnech více reportáží o své cestě, je třeba o Ukrajině mluvit, je třeba jí sledovat, je třeba jí každý den vnímat. Ano, mluvíme o ní 3 a půl roku, ale tam stále umírají lidé, tam stále se bojuje o náš osud.
Proč jsem tam byl:
– literární festival Měsíc autorského čtení za účasti spisovatelky, matky co ztratila na frontě dva syny a mnoha hvězd ukrajinské i české literatury.
– zažili jsme silné protesty převážně mladých lidí proti vlastní vládě o korupčních zákonech, vypadá to, že protesty úspěšné, ale bylo to emočně silné, hodně strachu i odhodlání,
– byl jsem host celonárodního vysílání velké ukrajinské televize o kultuře i aktuální situaci,
– navštívil hřbitovy s tisíci mladých lidí, co byli zabiti v posledních 3 letech, umírají, abychom my mohli žít,
– účastnil se aktvině v panelu konference o duševním zdraví, v souvislosti s kulturním projektem okolo arteterapie..
– viděl doslova průmyslovou výrobu protéz, nohou, rukou, vojáka co to nevzdal, a co bez noh a ruk skvěle řídí speciálně upravené auto,
– potkal mnoho lidí, absolvoval schůzky se starostou města Lvov, hejtmanem oblasti, domlouval další spolupráci v oblasti kultury.
Potkal mnoho dobrých lidí, viděl mnoho smutku a naděje.
Foto převážně Jirka Pasz