Vlivem šílených prosincových událostí na Fildě jsem přerušil svůj bilanční seriálek, trochu mě to sebralo, i proto, že jsem byl v minutách střelby s malou dcerkou evakuován z tramvaje blízko Fildy.. sebralo více než jsem čekal. Ale vracím se k bilancování, dost pozdě, ale přece. Téma vážné a pro mě a mou vnitřní integritu a misi mé práce náměstka na Ministerstvu kultury České republiky téměř nejzásadnější – kulturní pomoc Ukrajině v roce 2023.
Díl 1 zde (souhrn) : https://pi2.cz/geqi
Díl 2 zde (legislativa): https://pi2.cz/clwo
Díl 3 zde (vzdělávání): https://pi2.cz/vjmd
Stovky jednání a příprav jak s ukrajinskými partnery tak u nás, cesta do Ukrajinského Lvova na společný česko-ukrajinský měsíc Autorského čtení, online setkání s většinou ukrajinských knihoven v rámci jejich asociace a mnoho a mnoho veřejných vystoupení na podporu Ukrajinské kultury a pomoci. Zejména pak sehnání významných soukromých mnohamilionových darů na mobilní středisko záchrany ARCHA a organizování sbírky na další mobilní digitalizační středisko ARCHA 2 Zapojme Ukrajinu. I emotivní setkání s částí ukrajinské rodiny ve Lvově. I takový byl rok 2023 na MK.
Tentokrát bilancování o kulturní pomoci Ukrajině, válce a pocitech. Ne, nejsme a nemůžeme být unaveni z “těch” zpráv z války, my neležíme denně v zákopech a nechodíme se dvakrát za noc schovávat do krytů, nemáme být z čeho unaveni. Ne nesmíme polevit v pomoci, naopak, musíme přidat. Svojí misi na MK vnímám také hodně v rámci války na Ukrajině, která začala cca 2 měsíce po nástupu současné koalice do vlády. Následně vyvolaná energetická krize, inflace, uprchlické vlny a mnoho dalších vedlejších efektů dostalo vládu, ale celou Ćeskou republiku a vlastně celý svět pod velký tlak.
Jsem přesvědčen, že jsme neselhali a naše pomoc a zapojení je zásadní, jsme uprostřed jedné z největších událostí našich životů, nám geograficky i civilizačně blízký ukrajinský národ čelí brutální ruské agresi. Pokud by Ukrajina prohrála, prohráli jsme i my a naše životy se změní mnohem více, než když nám teď stojí máslo o 10kč více, nebo státní rozpočet dává několik miliard na zbraně či pomoc uprchlíkům. Pokud Ukrajina prohraje, bude nás to stát nejen mnohonásobně více financí, ale převrátí se nám život (nejen) v Evropě naruby do konce našich životů.
Proto jsem nesmírně hrdý, že vláda se postavila čelem této brutální agresi, jsem hrdý na našeho ministra zahraničí Lipavského, že byl jedním z evropských lídrů na hodnotách a principech postaveného postoje vůči agresi. Z oblasti kultury jsem hrdý na ministra Baxu, který ihned po začátku války začal jednat, byl první ministr co se spojil s tehdejším ministerským protějškem hned den po invazi, a následně jsme spolu a jeho týmem, ICOMem a Národní knihovnou začali organizovat projekt “Pomoc ukrajinské kultuře”, jehož jedna část jsou mobilní rekonstrukční a digitalizační pracovište Archa 1 a Archa 2 s Národní knihovnou. Jedná se o unikátní technologicky vyspělá pracoviště, která mají pomoci chránit a uchovat ruskem ničenou ukrajinskou kulturu a identitu. Přestože jsme sehnali štědré soukromé dárce, stále nejsme u konce – na digitalizační Archu 2 můžete přispět i vy zde www.zapojmeukrajinu.cz
Nikdo jiný než my v Evropě nerozhodne, kudy se celý konflikt bude ubírat a jaká bude budoucnost. Proto plnými silami pomáhám napadené Ukrajině ve “své” oblasti kultury a snažím se o tom přesvědčit jiné. Nepolevme. Ochraňme identitu – tedy kulturu – našeho bratrského národa.
Těsně před Vánoci jsme měli Česko ukrajinský večer v Muzeu hudby, za přítomnosti Chargé d’affaires Ukrajiny, se spolupořadatelem vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným, za účasti mnoha diplomatů a ředitelů kulturních organizací. Zpíval sbor z Ukrajinské Sumy, vysoké školy umění a kultury D.S. Bortnyanskoho, tedy města na frontové linii… Nádherný večer, téměř 150 hostů a takové symbolické zakončení roku pomoci Ukrajinské kultuře. Vlivem prosincových událostí jsem už nestihl o tom napsat, ale rád se vzpomínkami vracím.
Nepolevíme.
Sláva Ukrajině.
